Online archiv

Lešková Dolenská, Kateřina: Figury ovládané vnější silou byly vždy mohutnou inspirací, Loutkář 1/2018, s. 12–15

Někteří výtvarní umělci první poloviny 20. století brali loutku jako inspiraci pro část své tvorby (jako například světoznámí velikáni Paul Klee nebo Joan Miró), někteří se stali skutečně aktivními loutkáři. Z té druhé skupiny je to plejáda jmen z různých koutů Evropy: Ivo Puhonny, Richard Teschner, Jacques Chesnais, Géza Blattner, Sophie Teuber-Arpová, Milan Klemenčič, Hermenegildo Lanz, Fred Schneckenburger… Kde však hledat samotné kořeny jejich zájmu o loutky? Na tuto a mnohé jiné otázky odpovídá erudovaná historička Nina Malíková.

Konec 19. a počátek 20 století je období nejen nových artikulací výtvarného umění (vzpomeňme si, kolik -ismů se zde objevuje), ale i nových definic a požadavků na divadlo. Doposud formovaný herec jako pán jeviště nestačí ambicím zejména režisérů a nepotkává se ani s představami řady autorů divadelních textů. A tak přichází ke slovu „Její Veličenstvo Loutka“. Kromě…

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.

Vaše heslo:
28. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.