Vážení čtenáři,
Letošní ročník časopisu Loutkář, který jsme věnovali do značné míry tématu České loutkové divadlo – tradice, legenda a skutečnost, se tímto číslem přiblížil téměř do finiše. I tentokráte se v Loutkáři setkáte s názory (pragmatickými i zcela historickou zkušeností nezasaženými) právě na české loutkové divadlo. O stavu současného loutkového divadla se totiž nepřestává nejen v loutkářských kruzích diskutovat, což je jen důkazem toho, že právě tento druh divadla prožívá jedno ze svých bouřlivých období. Ale nic nového pod sluncem, pokud sledujete seriál o počátcích a dalším vývoji loutkářské katedry DAMU, určitě jste zaznamenali, že boj o novou podobu českého loutkového divadla probíhá už několik desetiletí a v každé generaci znovu, jen se vyvíjí v příznačné spirále – s návraty, omyly, ale stále se stejnou zaujatostí pro jeho význam.
V září jsem strávila několik dní v Bulharsku. Zájem bulharských divadelníků o nás je veliký a na naši současnou situaci v loutkovém divadle jsou bulharští loutkáři upřímně zvědaví. Během svého pobytu jsem musela několikráte čelit otázce, jestli u nás také z jeviště loutky ubývají, za kterou následovalo dychtivé očekávání odpovědi a receptu. Tazatelé byli zvědaví na naše řešení a nevěřili tomu, že i my si s některými věcmi nevíme rady. A další otázky, které mě nejen během tohoto pobytu pronásledovaly, se týkaly toho, proč to bylo právě loutkové divadlo, které se stalo u nás takovým fenoménem, a co způsobilo, že tento fenomén – ať už se potýká s jakýmikoli problémy – dodnes v povědomí lidí funguje jako nedomyslitelná součást české národní kultury? Upřímně se přiznám, že jsem jim nemohla dát jasnou a jednoznačnou odpověď. Myslím si totiž, že téma české loutkové divadlo, jeho tradice, legenda o něm i o ní a proměňující se současnost ještě není ani zdaleka vyčerpané. Ostatně jedním z rysů českého loutkového divadla je, že v něm není nouze ve všech směrech o překvapení. Na jeho další osudy nejsou určitě zvědaví jen v Bulharsku.
Nina Malíková
P.S. Určitě jste si všimli, že na našich webových stránkách www.loutkar.eu přibyla nová rubrika Glosa a najdete v ní především aktuální postřehy z nejnovějších loutkářských premiér i akcí.
Loutkář 5/2014, s. 1.
19. 8. 2022 – 20. 8. 2022
Mirotické setkání loutek a hudby
19. 8. 2022 – 20. 8. 2022
Ejhle, loutka
Alois Tománek (2. 8. 1942 – 19. 1. 2011)
Jitka Tláskalová (2. 8. 1952)
Zdeněk Říha (3. 8. 1942)
Miroslav Langášek (6. 8. 1927 – 18. 9. 2014)
Šárka Váchová (6. 8. 1947)
Vladimír Mikeš (11. 8. 1927)
Veronika Kleplová (15. 8. 1957)
Jan Holeček (21. 8. 1947)
Vlasta Polednová (24. 8. 1942 – 30. 8. 2019)
Roman Kyselka (29. 8. 1957)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS