Volkmerová, Hana: Loutky mě přiblížily k divákovi

Loutkáře, tanečníka a režiséra Dudu Paivu zná každý pravidelný návštěvník mezinárodního loutkářského festivalu Spectaculo Interesse v Ostravě. Poprvé na tento festival zavítal v roce 2005 s inscenací Anděl a sklidil obrovské ovace a získal za inscenaci hlavní cenu. Od té doby je na festivalu pokaždé. Na dalším ročníku sklízela ocenění jeho inscenace Jitřenka a za další dva roky inscenace Prokletí. V roce 2011 diváci obdivovali jeho pohybové a loutkářské umění v inscenaci Bastard! Letos na Spectaculo Interesse přijela Duda Paiva Company v širším obsazení a poprvé jsme Dudu Paivu neviděli na jevišti, nýbrž v hledišti jako režiséra nové inscenace Bestiáře. Inscenace byla opět u diváků velmi příznivě přijata, někteří tleskali vestoje, a odborná porota ji ocenila za dokonalou souhru všech jevištních složek a za novátorské, inspirující loutkářské postupy v představení hlavní cenou festivalu.

Na loutkářském festivalu v Ostravě jsi již popáté. Vzpomeneš si ještě na své první hostování v roce 2005 s inscenací Anděl?

Samozřejmě. Každému, koho potkám říkám, že festival v Ostravě je kmotrem Duda Paiva Company. Je to festival, na kterém jsme získali první ocenění, a kde od té doby byly prezentovány všechny naše inscenace. A tento náš společný vztah nakonec vyústil v tvůrčí spolupráci. V těchto dnech přemýšlíme nad společným divadelním projektem, inscenací, kterou budu pro Divadlo loutek s jeho herci a s tanečníkem Filipem Staňkem z baletu Národního divadla moravskoslezského vytvářet.

Jsi především tanečník. Kde je počátek tvé práce s loutkami?

Je pro mě velice inspirativní pracovat s loutkami. Tanec a loutky, to byla láska na první pohled. První impuls k práci s loutkami vznikl v době, kdy jsem tančil v Galiliho taneční skupině v Nizozemí. Choreograf Itzik Galili přizval ke spolupráci loutkové divadlo z Izraele a tato spolupráce byla pro mě velmi inspirativní. Úplně poprvé jsem vlastně loutky v tanečním představení viděl u Batsheva Dance Company z Izraele. A po těchto zkušenostech jsem se rozhodl, že svůj čas a energii věnuji zkoumání a propojování loutkářského umění s tanečním. Také tvorba loutek, se kterými pracuji, prošla vývojem. Loutky jsou vyrobeny ze speciální pěny, která je velmi pružná, lehká a zároveň pevná. Loutky musí být pro tanečníka dobrým partnerem. Jsou schopny mnoha metamorfóz, výrazu, expresivity, a to díky tomu materiálu. Často s nimi zkoušíme mnoho hodin. A loutky se přibližují více k publiku. Vzniká bližší kontakt mezi performerem a diváky. Loutka se dívá, vytváří emoci, komunikuje s divákem. A taková komunikace byla v moderním tanci nepřípustná. Ale mně osobně tento vztah s divákem velmi chyběl, takže loutky mě jako tanečníka přiblížily k divákovi.

Jak by bylo možné pojmenovat tvou hru s loutkou či loutkami?

Já tu techniku nazývám „seeme“. Je to kombinace částí těla tanečníka, herce či loutkáře a loutky. Často jde o přímé napojení loutky k tělu vodiče. Loutka kopíruje pohyby těla tanečníka. Pracuji s tzv. „glovepuppets“ – hlavu loutky má vodič na své ruce a loutka může otevírat pusu, tedy hovořit. A buď hraji s částí loutky, kterou tvoří hlava, ruce a trup, nebo s celou postavou.

Jsi také režisérem Duda Paiva Company…

Ano, to je další krok na cestě našeho souboru. Brzo budeme slavit deset let své existence a s mým producentem jsme se rozhodli, že vyzkoušíme zase něco jiného. Že dáme příležitost dalším lidem, tanečníkům a loutkářům a uděláme další posun v naší práci. Duda Paiva Company tedy otevírá prostor pro novou krev, nové mladé lidi. Je to výborné, když tanečníci a loutkáři pracují společně. Jedni inspirují druhé. Tanečníci inspirují loutkáře ve vnímání jejich těla a ve vedení pohybu a loutkáři inspirují tanečníky ve zdokonalování se. Musíme růst, vyvíjet se a hledat nové cesty.

Na každý z ročníků festivalu Spectaculo Interesse jste vždy přivezli nový titul. Jak dlouho pracujete na jedné inscenaci?

Vytvoříme právě jednu za dva roky! To je pro nás optimální čas na tvorbu. A každý z našich projektů jsme zatím vždy prezentovali na festivalu v Ostravě.

Kde hledáš témata pro své inscenace?

To je různé. Někdy je to má osobní zkušenost, jindy se inspiruji knihou nebo tématy, která jsou takříkajíc ve vzduchu. To je opravdu různé, záleží to na daném okamžiku.

O čem jsou Bestiáře?

Bestiáře jsou o řeckém bohovi Cupidovi, který chce pomáhat v dnešní době. Chce pomoci lidem z krize. Zvláště lidem v Řecku. Vnímáme tuto inscenaci jako misi. Hovoříme v ní o aktuálních tématech dneška, klademe si v ní spoustu otázek, podněcujeme k přemýšlení. A samozřejmě i v tomto představení jde o hledání možností hry s „celofigurálními“ loutkami. Tanečníci v ní hrají s loutkami, které mají nejen hlavu s mluvícími ústy, ale celé tělo, trup, ruce, nohy a manipulace s nimi je velmi náročná. Tato inscenace je věnována právě tomuto typu loutek. Je to vždy velká výzva pro herce, který s tímto typem loutky hraje. Hráli jsme teď ve Francii na festivalu v Charleville-Mézières, budeme hrát ve Slovinsku a potom v Norsku, v Holandsku, v Německu a v Edinburghu. Stále jsme na cestách.

Loutkář 5/2013, s. 31.