Dejl, Jaroslav: 45. Třebíčské loutkářské jaro

Tradiční přehlídka loutkářských souborů nabrala druhý dech. Devět soutěžních (nakonec jen osm, protože soubor z Holešova se na poslední chvíli pro nemoc v souboru omluvil) a jedno úvodní nesoutěžní vytvořilo ve třech dubnových dnech v Třebíči nádhernou kytici představení pro děti. Téměř všechna představení byla vyprodána, organizace Městského kulturního střediska bezchybně fungovala, souboru měly dostatek času na přípravu představení. K zhlédnutí byla i výstava v předsálí o historii přehlídky, souboru Zdravíčko Třebíč a jeho principálu Miloši Blahovi. Nejvíce děti zaujaly vystavené loutky z dílny Áji Novosadové. Nádherný byl sobotní neformální společenský večer, kdy se pělo, až hory zelenaly, a teklo moravské víno proudem. Prostě pohoda. Nutno předem podotknou, že přehlídka byla žánrově i stylově velmi zajímavá a její celková úroveň poměrně vysoká.

Pátek 25. 3. 2011

Skupina 3+1 Zdravíčko Třebíč

Miloš Blaha: Červená Karkulka

Jaroslav Dejl: Malý Tygr

Úvodní nesoutěžní představení třebíčského souboru věnované památce dvou osobností Třebíčských loutkářských jar, které nás opustily vloni na podzim. Byli to principál Zdravíčka Třebíč a zakladatel přehlídky MUDr. Miloš Blaha a dlouholetý porotce přehlídky, brněnský nestor českého loutkářství pan Mirko Matoušek. Červená Karkulka je nejdéle reprízovanou inscenací souboru 3+1 (premiéra byla 25. února 1983, počet repríz je vysoko přes stovku) a nové nastudování Malého tygra připomnělo nejúspěšnější inscenaci Zdravíčka sedmdesátých let.

Sobota 26. 3. 2011

Soubor Bedruňka – Selesiánské středisko mládeže Brno

Ursula Lietz – Kašpárek a hradní strašidlo

Překlad Daniela Burdová

Režie: Ladislav Mika

Scénografie: Milan Suchánek

Loutky Antonín Maloň

První soutěžní představení přehlídky dlouholetého účastníka z Brna. Hra z ranku maňáskové rakvičkárny. Hráno na jednoduchém paravanu. Bohužel mnohdy dotvářeného zbytečně a nefunkčně popisnou dekorací (les, skála). Místy se objevila ona poetika rakvičkárny ve vodění maňásků, většinou ale šlo o pouhé „odstání“ loutky. Nešťastná byla i barevnost Kašpárka – nevíme proč žluto modrá? Text je mnohomluvný, chtělo to více škrtat, či zcela nově přepsat. Zápletka je o tom, že loupežníkovi je už malý brloh a v zámku mají dost místa, tak chce Zámek uloupit. Ten se nedá pochopitelně odnést, tak loupežník chce vypudit krále a princeznu strašením. Kašpárek králi a princezně pomůže. Ale to vše se dozvídáme až ke konci. Větší část se mluví, chodí na zmrzlinu atd. Škoda – soubor je sympatický a hrál s velkým nasazením. Výsledek však zůstal zatím na polovině cesty.

Divadelní a loutkářský soubor Blučina

Jiří Oudes: Byla jedna ves a v ní chytrý pes

Dáda Weissová, Jarda Ipser: O ptáku vzácném…

Režie a scénografie: Hana Kratochvílová

Loutky Jitka Klimešová a Hana Kratochvílová

Opět tradiční účastník přehlídky. Neúnavná a duchem neuvěřitelně mladá Hana Kratochvílová přivedla dva soubory mladých loutkářů. V první Oudesově pohádce o dopravní výchově zvířátek, kdy hloupá a nafoukaná husa po zásluze doplatí na svůj nezájem, Hana účí děti jevištním základům – souhře, vzájemné komunikaci, nadsázce. Každé i to nejmenší dítě má svůj jasný úkol, který se zájmem a nadšením plní. Důležitá je i role vypravěčky, nejstarší dívky, která organizuje a hlídá rytmus. Hraje se s plošnými loutkami, před a na jednobarevném paravánu. Je to milé, má to spád a nevadí ani ona didaktičnost textu. Nádherně je ztvárněn i tragický moment smrti hloupé husy – představitelka jednoduchým gestem otočí loutku hlavou dolů a sama svoji hlavu skloní. Proč ne? Dopravní výchova je součástí vzdělávání dětí v mateřských školách a na nižším stupni základky. A co je lepšího, než když to děti hrají dětem?

V druhé pohádce si tři dívky či slečny zkusily na malém téměř bytovém divadle s loutečkami na drátě odehrát představení v rychlém rytmu a nadsázce. Každá vodí a mluví několik figur. Je jasné, že vše není ještě dokonalé, ale je radost se na holky koukat, jak je to baví.

Cena Haně Kratochvílové za výchovu mladé loutkářské generace.

Divadlo Povidlo Otrokovice

Bohumil Schweigstill – Kašpárek a doktor Honza

Režie: Robert Bazika

V tomto případě to bylo velké zklamání. Parta sympatických lidí, ale výsledek jejich práce je velký zmatek a nedorozumění. Začíná to nekvalitním a mnohomluvným textem, pokračuje přes zmatenou scénografii – zbytečně popisnou a mohutnou, přes neujasněnost při tvorbě loutek (sice sympatické použití běžných věcí – máma má ruce z měchačky, a tak paradoxně nakonec míchá polévku „rukou“, atd. a loutky nakonec neumožňují ani pořádnou animaci), přes snahu o rapování a konečně nechutné Kašpárkovo a Honzovo počurání dětí. Vše, co se odehrálo před tímto, bych byl schopen souboru odpustit a pochopit, ale tohle bylo i na mě trochu moc. Škoda.

Říše loutek Kroměříž

Pavel Polák – O červené Karkulce

Režie a scénografie: Jiří Lisý

Kostýmy Marie Baierová a Martina Hrtúsová

Představení, které bylo skutečným pohlazením po duši. Dramaturgicky šťastný výběr Polákovy úpravy klasické pohádky či spíše hororu je poeticky zjemněno. Celé představení je vlastně kombinací výstupů dvou klaunů a vlastního příběhu. Do představení jsou aktivně zapojováni malí diváci a jejich připomínky jsou respektovány a realizovány. Představení tak dostává i podobu improvizace. Některé momenty, které děj jenom doplňují, by bylo možno zkrátit (např. sázení stromků). Scénografie je laděna do pastelových barev, využívá různých úrovní paravánů a jednoho centrálního otočného paravánu (slunečníku). Vytváří se tak množství herních prostorů, které umožňují kombinovat velké javajky s jejich drobnými variacemi, pokud se děj odehrává v dáli. Nedílnou součástí jsou i písničky. Herectví je na vysoké úrovni, všichni dokáží navázat okamžitě kontakt s diváky. Z jeviště jde obrovská pozitivní energie a dokonce ani nevadí, že moment sežrání babičky a Karkulky je vždy odehrán za plentou.

Soubor navržen do širšího výběru na Loutkářskou Chrudim 2011 na 1. místě.

Loutkové divadlo Starost Prostějov

Etienne Ducret:Ženich z Turecka

Překlad: Václav Sojka

Dramatizace a režie Ivan Čech

Scénografie a loutky: Lidka Kalová j. h.

Opět pravidelný účastník třebíčské přehlídky, který udržuje tradici jarmarečního a dryáčnického divadla. Soubor často vystupuje i na hradech či ve volné přírodě. Předlohou je opět text z oblasti rakvičkárny. Soubor využívá svých schopností v nadsázce, vodění maňásků v duchu rakvičkárny, i když tady by šlo ještě přidat a více charakterizovat jednotlivé figury. Představení je zatím ve stavu zrodu, ale slibuje příjemnou a inteligentní zábavu o napálené nevěstě. Neodmyslitelnou součástí je i hudební doprovod harmonikářky, který je plně v duchu zvoleného žánru.

neděle 27. 3. 2011

soubor EĎAS – experimentální divadelní amatérský soubor Gymnázia Moravský Krumlov

Oscar Wilde: Strašidlo cantervillské

Dramatizace, scénografie, loutky, režie Jiří Liška

Kostýmy: co dům dal

Druhy loutek: manekýni, černé divadlo

Sympatické oživení přehlídky novým ryze studentským gymnaziálním souborem z Moravského Krumlova. Nadšený student Jiří Liška si Wildeovu předlohu sám dramatizoval, doplnil ji řadu studentských recesí (televizní reklama, nácvik tance atd.). Časté je použití černého divadla, které je sice zajímavé, ale mnohdy pouze ornamentální. V místě, kde mohlo být nejvíce použito jeho kouzel, to je v okamžiku cesty za odpuštěním, se ke škodě věci jeho možností využije minimálně. Herectví je na různé úrovni podle schopností a možností jednotlivých protagonistů. Nejvýraznější je právě Jiří Liška, který si po celou dobu udržuje schopnost nadsázky a charakterizace postavy šílené paní Umneyové. V okamžiku, kdy se objevuje na jevišti, vše dostává větší napětí a rytmus a výborná je jeho hra s loutkami mrtvolek. Jde o sympatický pokus mladého souboru.

Loutkářský soubor Podivíni z Podivína

Ladislav Dvorský: Skákavá princezna

Dramatizace studenti KL DAMU

Režie: Vlastimil Ondrišík

Scénografie: soubor

Loutky: Tomáš Gála

Hudba: Roman Kratochvíl

Opět tradiční účastník přehlídky tentokrát přivezl dramatizaci pohádky O skákavé princezně. Jednoduchá a plně funkční scénografie využívající sice tradiční štafle, ale přesto plně sloužící rytmu a stylu představení. Loutky jsou manekýnového typu, výborně animované a zcela jasně charakterově odlišené. Herci souboru jsou ve svém projevu přesní, dokáží rychle navázat kontakt, v mluvním projevu je jasně vytvořen charakter jednotlivých postav, využívá se nadsázky. Nedílnou součástí představení je hudba a písničky Romana Kratochvíla, který sám doprovází představení na elektrickou kytaru. Děti pohádky přijaly s nadšením a lze říci, že šlo o inscenaci vyváženou ve všech složkách.

Soubor nominován na Loutkářskou Chrudim 2011.

Soubor Já a On ZUŠ Jana Štursy Nové Město na Moravě

Autorský text Shenti Kuilei

Režie: Tomáš Machek a soubor

použité loutky – tělové loutky

Dva kluci, jejich šéf, stůl, jedno světlo, zvuky, improvizace. Jedná se o představení, které neustále vzniká a objevuje možnosti tělových loutek (na ruce a nohy jsou nakresleny oči či jiné části mořských tvorů). Na stole jsou ještě kameny, používá se i dým. Jednoduše lze říci, že je nám představen podmořský svět ve všech neustále se opakujících se situacích. Podmořští tvorové nasávají omamnou chuť nafty, kterou ale chce v jednom okamžiku získat svět lidí (objevuje se ponorka a hadice od vysavače představující ropnou aparaturu), tvorové ji zničí, ale nakonec se předávkují omamnou naftou a všechno končí smrtí všech. Trochu apokalyptický, leč působivý závěr. Vše je velice expresivní. Soubor dostal cenu za jevištní impresi.

Soubor doporučen do širšího výběru na Loutkářskou Chrudim 2011.

Celou přehlídkou vládla pohoda, rozborové semináře byly pracovní a do diskuse zasahovali i účastníci ze všech souborů. Porota pracovala ve složení: Ivana Němečková z Olomouce, scénograf Jiří Pitr z Brna a Jaroslav Dejl z Třebíče.

Loutkář 3/2011, s. 139–141.

28. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.