Víkendové dny 26. – 27. dubna byly velmi bohaté na krajské výběrové přehlídky. Hned dvě se konaly v tomto termínu v Praze, ta první v Kobylisích v divadle Jiskra, druhá pak v Hostivaři v hostivařské sokolovně. Třetí, a asi nejskromnější, se tradičně konala ve Stálém loutkovém divadle v Lounech. Nepočítaje domácí soubor, do Loun dorazily pouze tři soubory.
Přehlídku tradičně zahájili lounští loutkáři s pohádkou: O ševci Ondrovi a komtesce Julince v úpravě a režii Vladimíra Vernera. Pohádkový příběh o princezně, která si vezme jen toho, kdo jí ušije střevíčky, které neprotancuje, a o Luciperovi, který odnese Julinku do pekla. Všechno ale nakonec dobře dopadne, protože se samozřejmě najde statečný a šikovný zachránce – švec Ondra. Původní činoherní text upravil Vladimír Verner pro loutky. Obvyklý humor, který lounští často ve svých inscenacích používají, v této inscenaci zjemněl a byl i vhodně použit. Herci také na scéně příliš neimprovizovali, a to mělo i vliv na dobrý temporytmus celého představení. Tradičně výborná byla i hudební stránka, která byla vhodně zakomponována do inscenace. Písničky jednotlivých postav vyplňovaly přestavby a posouvaly děj. Zaujaly i některé herecké výkony, zvláště postavy dvou čertů. Inscenace patří k tomu nejlepšímu, co jsme od lounského souboru viděli. Bohužel jako hlavní úskalí celé inscenace se i přes dobrou režii ukázal dramaturgický výběr, je totiž velmi těžké přenést na loutkové jeviště činoherní text bez razantnějších úprav.
Jak Kašpárek přechytračil čerta, byla druhá inscenace začínajícího maňáskového souboru Želvička z Teplic. Loni se na přehlídce představili poprvé. Letos odehrál na jednoduše výtvarně řešené scéně maňáskové představení. Soubor za rok urazil kus cesty a poučil se z minulých chyb. Zahrál vcelku dobré představení se slušnými mluvičskými výkony. Bohužel i toto představení doplatilo na dramaturgii. Starší pohádkový příběh o hodném Kašpárkovi, který přelstí zlého čerta, zde totiž nefungoval. Postava čerta vyzněla v příběhu jako spravedlivá, naopak Kašpárek byl mazaně vypočítavý. Inscenace ukázala, že je třeba se zamyslet nad jednáním postav a nenechat se ovlivnit jejich obecně zažitou charakteristikou.
Odpolední část přehlídky otevřel Spojáček z Liberce. Na přehlídku přijeli se starší inscenací O dvanácti měsíčkách v úpravě Rudolfa Krause vycházející z pohádky Boženy Němcové. Na zajímavě výtvarně řešené scéně se odehrál známý příběh hodné Marušky a její macechy. Bohužel celá inscenace plynula bez většího napětí, soubor se také potýkal s technickými problémy, zvláště v oblasti světelné složky inscenace. Při odkrytém vedení marionet rušily celkový dojem i přechody herců bez loutek po jevišti. Nejzajímavější část příběhu se odehrávala na vrcholku jakési hory, kde sídlili Měsíčci. Liberečtí v těchto scénách využili drobné spodové loutky, které však byly již z páté řady nečitelné. Bylo by vhodné se režijně zamyslet i nad kouzelnými ději, jako je růst fialek, jahod a podobně, aby byly pro diváka zajímavější a překvapivější. Jinak liberečtí předvedli příjemnou podívanou, korunovanou výborným ztvárněním postavy Macechy v podání Jany Krauseové.
Posledním přehlídkovým představením byl pohádkový příběh od Aloise Mikulky Šášulda a Sluníčko, v úpravě a dramatizaci Miroslava Zachariáše (LD Klubíčko, Cvikov). Zahráli moderní pohádku o Železném generálovi, který chce ukrást Sluníčko, aby měl nejsilnější zbraň, chce totiž mít všechny bonbóny na světě. Trochu nepřehledný příběh inscenovali Cvikovští velkými maskovými loutkami. Bylo by vhodné, aby se soubor zamyslel nad dramaturgií, z příběhu je citelně znát doba vzniku – 60. léta minulého století. Také v režijním pojetí by bylo vhodné se zamyslet nad přesnějším oddělením snového a reálného světa. Některé scény byly nepřehledné a ani dobré herecké výkony tuto inscenaci nezachránily.
Celá přehlídka jasně ukázala, jak důležitý je dramaturgický výběr předlohy i další práce na textu. Porota ve složení Hana Dotřelová, Štěpán Filcík a Jan Müller udělila sice několik individuálních cen, ale žádné představení k postupu nedoporučila.
Loutkář 3/2011, s. 134.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
16. 11. 2024
Malé divadlo, České Budějovice
Uneste mě, prosím
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS