Bábkarská Bystrica Tour 2018

Urban, Jan: Marnotratný syn

Marnotratný syn vznikl jako druhá inscenace absolventského ročníku 2008/2009 Katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Autor scénáře a režisér Jan Jirků se bezmála po deseti letech od svého vlastního absolutoria v oboru režie a dramaturgie na stejné katedře vrátil na prkna divadla Disk. Využil tak možnost reflektovat s odstupem času svoje studium z pozice renomovaného režiséra a zároveň prověřit, zda soudobé absolventy zajímají a baví stále stejná témata, případně pálí nezodpovězené otázky a pocity, jež zažíval kdysi on sám.

Společně s dramaturgyní Adélou Balzerovou vytvořili originální autorskou výpověď, která pro všechny zúčastněné přesáhla rámec pouhého absolventského projektu. Stalo se tak možná právě díky vysoké míře porozumění a empatie na obou stranách. Na festivalu českých a slovenských hereckých vysokých škol ZLOMVAZ 2009 posbíral Marnotratný syn hned několik ocenění, včetně divácké ceny pro nejlepší inscenaci a ceny časopisu Reflex za nejlepší herecký výkon. Společným úsilím udrželi tvůrci i čerstvě absolvovaní herci inscenaci při životě i po skončení jejího působení na studentské scéně Disku. V současné době Marnotratný syn hostuje na malé scéně divadla Minor.

Základní dějovou linku tvoří příběh mladého zkrachovalého autora Broučka. Ten se vrací autostopem z velkého města domů poté, co nedokázal napsat nový televizní seriál, kterým chtěl přesvědčit o svých schopnostech nejen svoje rodiče, ale především sebe samotného. Zastaví mu řidič – Sekáč s kosou, který by si rád zkrátil cestu na trávu za Jihlavu povídáním. Brouček tedy za pravidelného odrachtávání motoru trabantu začne vyprávět celý svůj životní příběh. O vzpouře imaginárních postav v jeho hlavě a svém nepovedeném pokusu napsat pro ně seriál, který by obsáhl celý svět a dokázal, že ještě existuje krásná a čistá láska. Zároveň o jeho snaze takovou lásku poznat na vlastní kůži. A hlavně o tom, jak ztratil víru sám v sebe, což především jeho maminku Broučkovou pravděpodobně položí na krovky, až se její milovaný syn vrátí domů.

Nakažlivá hravost celé inscenace strhává diváky od samotného začátku, kdy se v celé své jednoduchosti a kráse představí svět imaginárních seriálových postav. V dynamickém sledu obrazů je autor Brouček ve svých prvních tvůrčích pokusech umisťuje jednou na americkou letadlovou loď, jindy jako polární výpravu na odtrženou ledovou kru, až je konečně ukotví v seriálově tolik vděčném prostředí nemocnice. Komika těchto situací pramení z rozdílného postoje postav vůči autorovi. Zatímco některé z nich mu zpočátku plně důvěřují a snaží se do slova naplnit jeho představy a vize (čímž mu ovšem někdy více škodí, než pomáhají), jiné ho s ironickým odstupem a nadhledem hodnotí a zneužívají jeho stylistické nepřesnosti, dramatické neobratnosti a nevyspělosti.

Odlišnou polohu jemného humoru přináší poklidné scény z rodné venkovské chalupy rodičů Broučkových, přímo inspirované známým Karafiátovým dílem. Pohádková atmosféra těchto scén je v ideálním kontrastu s hektickým a rychle se měnícím světem seriálových postav. Zároveň představuje krásnou koexistenci těchto dvou zdánlivě neslučitelných žánrů.

Broučkova práce na ideálním vše vypovídajícím seriálu, kterým by potěšil svoji maminku, se vyvíjí v závislosti na jeho osobních zkušenostech na poli lásky. Potkává tři velmi odlišné dívky, z nichž ani jedna nenaplní jeho představu pravé a čisté podoby tohoto citu. Z tohoto důvodu je jednu po druhé zavírá do připravených rakví. Zde se naplno projevil režisérův cit a alternativní přístup k výtvarné stránce inscenace samé. Scéna připínání křídel znázorňující snahu zidealizovat svého partnera, nebo stavění májky a obřad křtin jako metaforický odkaz na první milování, jsou poutavé a přitom pro diváka jasně vypovídající vizuální obrazy. Nelze opomenout ani autentickou hudbu, která vhodně doplňuje tyto scény.

Inscenace vznikala do prostoru divadla Disk. Sám jsem měl možnost zhlédnout představení jak na této původní domácí scéně, tak v prostoru divadla Minor. I přes veškerou snahu inscenátorů a herců jsem se nemohl zbavit dojmu, že se Marnotratný syn v celé své výtvarné košatosti na scénu jednoduše nevejde. Brouček nemohl být neustále přítomný nad svými postavami na visutých rampách, postavy nebyly nuceny vpadat do jednotlivých obrazů po třech strmých schůdkách, jak tomu bylo na scéně Disku. Andělka s připnutými křídly neměla prostor k přeletu nad hlavami diváků a spíše se třepetala na jednom místě.

Na druhou stranu přinesla menší scéna v divadle Minor intimnější nádech v komornějších scénách, především pak ve zpovědích hlavní postavy Broučka, který měl přímý a bezprostřední kontakt s publikem. Nejednou se tak stalo, že zatímco část diváků burácela upřímným hlasitým smíchem nad perfektně vypointovaným vtipem, druzí se pohroužili do upřímného soucitu s některou z postav, případně zamyšlení nad sílou celé výpovědi. Právě velmi tenká hranice mezi tím, kde končí humor a začíná zamyšlení nad životem, je pro mě osobně hlavní devízou této inscenace. Precizní herecké výkony všech představitelů jsou ve spojení s přitažlivým a dozajista lehkou rukou psaným textem vražednou kombinací pro nejednu diváckou bránici.

Sílu a talent tohoto hereckého ročníku dokládají ovšem i další absolventské inscenace, jako například Spalovač mrtvol, který je v současnosti nejdéle hraným představením v divadle Disk. Zachování Marnotratného syna a jeho přesunutí na jinou divadelní scénu by se mohlo stát do budoucna příjemným trendem pro stejně úspěšné absolventské inscenace. Jak dokazují upřímné ohlasy diváků, čas a prostředky investované do návštěvy představení Marnotratného syna rozhodně nejsou marně utracené.

Jan Urban

Foto: Jiří N. Jelínek

Jan Jirků: Marnotratný syn

režie: Jan Jirků

dramaturgie: Adéla Balzerová

scéna: Kamil Bělohlávek

kostýmy: Tereza Venclová

hudba: Vratislav Šrámek

Česká premiéra 31. října 2008 v Divadle Disk, psáno z představení 20. dubna 2010 v divadle Minor.

Loutkář 3/2010, s. 118.

Bábkarská Bystrica Tour 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.