Loutkar.online

Exnarová, Alena: Chrudim tentokrát skromná

Krajská přehlídka loutkářských souborů Pardubického kraje se konala na Malé scéně Divadla Karla Pippicha popáté a program se tentokrát vešel do jednoho dne, do soboty 28. března.

Viděli jsme dvě „velká“ představení a čtyři sólové produkce. Zahájil loutkářský soubor Vlastislav Filip z Hradce Králové koláží povídek Mariana Pally uvedenou v režii Jiřího Polehni pod názvem Ještě sklenku červeného. Pro interpretaci jednotlivých povídek byly zvoleny různé prostředky (maňásky, stínohra…). Potěšily některé nápadité situace, například když maňáskům tekly sliny. Úroveň interpretace povídek se ale lišila, a tak poněkud klopýtal temporytmus celku. Problém byl také v jeho ne dostatečně čitelném rámci. Od počátku seděla uprostřed scény u malého stolku loutka ženy, na stolku dvě sklenky a láhev vína. Mezi povídkami si s ženou chodili jednotliví herci připíjet (a loutka, mimochodem, krásně pila). Kladli jsme si otázku, kdo to je a jaký má v celku inscenace význam. Až při diskusi o představení jsme se dozvěděli, že jde vlastně jen o další z Pallových povídek.

Libor Štumpf nazval svoje představení Pohádka o… a zahrál maňásky skrytě za dvoustupňovým paravánem o tom, jak Honza napálil sedláka. Více se odehrávalo ve slovech než v akci, a to maňáskům příliš nesvědčí.

Jaroslav Filipi zahrál odkrytě voděnými samostojnými marionetami pohádku Zakletá princezna. Ve výtvarně zajímavé inscenaci vtipně vyřešil zkamenění jedné z postav i vysvobození princezny. Dojem jinak kultivovaně působícího celku byl bohužel značně narušen použitím playbacku.

Doménou Miroslava Alexy je vodění maňásků. Tentokrát si za autorské a režijní spolupráce Libora Štumpfa připravil etudu nazvanou Vše pro opici. Mirek představoval klauna a partnerem mu byla opice, která měla hlad, a klaun se snažil opatřit jí něco k jídlu. To vše beze slov a za zvuku hudby. Zatímco maňásek byl voděn hezky, akce směřující k nasycení opice by ještě chtěly dopracovat.

LS Ahoj Chrudim, jmenovitě Libor Štumpf a Jaroslav Filipi, si vybral k nastudování scénář Jardy Ipsera a Dády Weissové Jak Kašpárek…, jehož půvab spočívá ve skutečnosti, že každý z obou aktérů hraje jinou hru a zjistí to až po několika jednáních. Tuto parafrázi na podobnost prvorepublikových her zahráli marionetkami na stole (nemohu nezmínit vtipné sklápěcí koště čarodějnice), ale všechno plynulo poněkud nevzrušivě a dialogy obou aktérů o tom, co má následovat, pak jenom jaksi nahozeně. Pánové se ovšem přiznali, že na přehlídce to byla vlastně premiéra, takže všechno jistě ještě doladí.

Přehlídku uzavřela Kamila Trmačová výstupem …a teď něco jiného – Annie. Kamila se svou loutkou Annie a břichomluveckými dovednostmi se náhle zjevila v loňském roce a ve svém víceméně kabaretním čísle byla oceňována především právě za práci s loutkou. Letos se přece jen pokusila i o příběh, v němž ji zlobící Annie vytočí natolik, že jí zašlápne v krabičce od sirek schovaný hmyz, aby se pak dozvěděla, že je to hmyz chráněný a tak všechno končí tím, že je honí policie.

Tolik tedy letošní skromná přehlídka. Po zralé úvaze jsme se s kolegy porotci Janou Plítkovou a Petrem Zárubou rozhodli, že tentokrát žádnou inscenaci nebudeme nominovat ani doporučovat k postupu na Loutkářskou Chrudim.

Loutkář 2/2009, s. 86.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.