K nejznámějším zpracováním příběhu o Červené Karkulce patří verze bratří Grimmů, jíž se inspiroval i umělecký šéf Divadla Petra Bezruče Martin Františák. Ve vlastní úpravě ji nastudoval v Malém divadle, při čemž absenci loutek nahradil důrazem na výtvarnou složku a barevnost.
Kostým každé z postav se vyznačuje charakteristickou barvou, vypovídající o temperamentu i věku nositele: Karkulčina nepostradatelná červená symbolizuje radostnost a bezprostřední živelnost dětství, z maminčiny žluté sálá životní energie i hřejivost mateřského pohlazení a babiččina světle modrá odkazuje k moudré rozvaze i křehkosti stáří. Propojenost ženského klanu je kromě stejného střihu šatů dána i květem vlčího máku na zástěře, který se liší jen stupněm rozkvětu.
Dětem důvěrně známý příběh obohacuje Františák o další postavy – tři jódlující myslivce (Karkulčiny strýčky), kteří nezapřou svou germánskou příslušnost, a svitu tří šedomodrých vlků, podléhající vládě hlavního vlka. Příběh je přesunut z letního období do zimy, což umožňuje projekci poetických zimních výjevů. Poněkud nelogicky však působí, že Karkulka trhá kvítí pro babičku ve sněhem zaváté krajině. Drobných nelogičností je v inscenaci vícero, stejně jako občasných nedůsledností v hereckém projevu (zvláště u postavy babičky). Chybí i některé motivace (např. proč maminka posílá Karkulku do lesa, přestože se odtud ozývá zlověstné vytí a předtucha nebezpečí je přímo hmatatelná).
Příběh začíná v okamžiku, kdy Karkulka (Lucie Škodová) slaví své narozeniny a dostává červený kabátek s kapucí. Přijmutí tohoto dárku je spojeno s jistou rituálností, neboť tento okamžik představuje její první přiblížení dospělému světu. Gratulovat Karkulce přichází i strýčkové, kteří jí v dobré víře přináší bizarní dárky, vhodné pro zaryté nimrody. Bláznivě popletení strýčkové sice nejsou schopni vcítit se do dětské duše, ale v závěru jsou to právě oni, kdo zachraňují Karkulku a babičku. Ženský princip (cit) a mužský princip (odvaha a síla) se tak vzájemně doplňují, o potrestání vlka rozhodne nejstarší člen této komunity a recept na idylicky fungující rodinný mikrosvět je tak úspěšně dokončen.
Františák sází na silné vizuální vnímání dětí, obrazem sděluje to nejpodstatnější i detaily, a tím se vyhýbá popisnosti. Stačí obraz ve vzduchu se něžně pohupující postýlky, v níž je Karkulka uspávána svými rodinnými ochránci, aby se odkrylo to nejpodstatnější: rodinná soudržnost, starostlivost a láska. Za povšimnutí stojí i Františákova práce s metaforou a jazykem. V jedné z písniček se tvrdí: „Na zlo jen červený oheň platí.“ Zmíněný oheň by měl pocházet z rodinného krbu, představuje totiž ono pověstné teplo domova. Obraz vlčího máku zase prozrazuje, že i od strašlivého vlka lze odvodit cosi půvabného.
Inscenace se vyznačuje širokým spektrem nálad: lyričností, balancováním mezi realitou a snem, tajemným nádechem hororu i groteskností (nadsázka se uplatňuje v projevu mysliveckého tria a dále při honičkách v lese a požírání obětí, čímž je zlo prezentováno v zesměšněné podobě). Karkulku v Malém divadle provází jasné barvy, sympaticky neokázalá výpravnost, prvky grotesky, ale i kouzlo a snovost pohádky.
Silvie Vojíková
Malé divadlo České Budějovice
Martin Františák (na motivy pohádky bratří Grimmů): Červená Karkulka
Režie: Martin Františák j. h.
Dramaturgie: Zdeněk Jecelín
Výprava: Zuzana Přidalová j. h.
Hudba: David Smečka j. h.
Premiéra 2. 2. 2008, psáno z reprízy 6. 3. 2008.
Loutkář 2/2008, s. 71.
5. 4. 2024 – 7. 4. 2024
Fandův dýchánek
12. 4. 2024 – 17. 4. 2024
Dítě v Dlouhé 2024
12. 4. 2024 – 14. 4. 2024
DIVadelní SEtkání
13. 4. 2024 – 14. 4. 2024
Opavská rolnička
19. 4. 2024 – 21. 4. 2024
20. Pimprlení
Ivan Kraus (1. 3. 1939)
Marie Kočková (3. 3. 1939)
Vlastimil Peška (3. 3. 1954)
Josef Brůček (4. 3. 1944)
Marie Jirásková (6. 3. 1964)
Alžběta Tomášková (8. 3. 1929)
Miroslav Pokorný (10. 3. 1934 – 15. 10. 2012)
Filip Homola (12. 3. 1969)
Hermína Motýlová (22. 3. 1944)
Jiří Řeháček (26. 3. 1934)
Jarmila Majerová (26. 3. 1920 – 2. 3. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS