Komedianti – kočovníci – bábkari
Nová publikace Idy Hledíkové-Polívkové, zaměřená na historii slovenského loutkového divadla od 19. století s přesahem až do současnosti, je ve své podstatě přehlednou učebnicí. Ambicí autorky bylo „vytvoriť konkrétnejší základ pre ďalší teatrologický výskum“, což se jí víceméně zdařilo.
Autorka knihu strukturuje jako postupně se zaostřující pohled na dějiny slovenského loutkového divadla. Zahajuje od obecného pojmenování fenoménu evropského loutkářství (kapitola Zrod európskej marionety v období baroka), postupuje přes charakteristiku středoevropského regionu (Divadlo a bábky v strednej Európe, Kočovní bábkari v Čechách a v Maďarsku v 18. a 19. storočí), až se zaměří na situaci na slovenském území (Inonárodní kočovní komedianti hrajúci s bábkami na území Slovenska v 18. storočí, Kočovní bábkari na území Slovenska v 19. storočí) a končí detailním popisem významného slovenského loutkářského rodu Stražanových (Ján Stražan a jeho bábkarský rod, Rodokmeň Stražanovcov pôsobiacich v oblasti bábkového alebo činoherného divadla, Stražanovi nasledovníci a živá tradícia).
Úvodní, šířeji koncipovaný obecný výklad o historii evropských loutek i část věnovaná českému a maďarskému loutkovému divadlu, které mělo na slovenské loutkáře nezanedbatelný vliv, je pouhým prologem studie. Jde o poněkud zjednodušující pohled (pro našince evidentní v pasážích o českém loutkovém divadle) a v tomto případě český čtenář spíše ocení u nás nepříliš známou historii maďarského loutkářství. Toto zjednodušení je ovšem zcela v souladu s autorským záměrem Idy Hledíkové-Polívkové, jejíž prioritou byla především přehledná sumarizace nasbíraného materiálu o slovenském loutkářství a zároveň se snažila o jeho zařazení do kontextu vývoje fenoménu loutkového divadla.
Nejzajímavější je proto pasáž, v níž se studie dostane na půdu slovenskou. Nabízí výsledky badatelského výzkumu nejen v slovenských a maďarských archivech a matrikách, ale i například v rodinných archivech maďarských šlechtických rodů. Českou historii loutkového divadla pak zajímavě doplňuje doklady o činnosti českých loutkářů na Slovensku. A konečně – erudovaný výklad o rodu Stražanů, jenž je z celé studie myslím nejpřínosnější, přibližuje loutkářskou dynastii Jána Stražana (1856 – 1939), jejíž potomci, podobně jako u nás potomci legendárního Matěje Kopeckého, hrají ve slovenských divadlech dodnes – jsou jimi Jozef Stražan ml., Ladislav Stražan ml. (a patřil k nim i bohužel nedávno zesnulý Marián Zednikovič).
Některé pasáže knihy jsou však nadbytečné – především detailní popis hry o Faustovi, kterým autorka vysvětluje otištění tří verzí hry o Faustovi na konci knihy (nejstarší slovenské loutkářské literární památky, tj. česko-slovenské verze Fausta, kterou hrávali loutkáři Dubští, a k němu dvě faustiády z repertoáru loutkářů Bohuslava a Antona Anderle). Nejedená se o rozbor, ale pouhý vágní popis, navíc problematizovaný tím, že autorka, když sáhla po české verzi hry, bohužel vybrala smírně končící verzi Josefa Peka, která rozhodně nereprezentuje „typickou“ českou hru o Faustovi. Stačilo přitom sáhnout nikoli po sborníku Jaroslava Bartoše Loutkářské hry českého obrození, odkud čerpala, ale po knize Komedie a hry českých lidových loutkářů téhož autora, který nabízí rukopis Tomáše Dubského (doplněný rukopisem Fr. Kočky a Josefa Rumla), který by byl, myslím, pro tuto komparaci vhodnější.
Kniha Komedianti – kočovníci – bábkari trpí neduhy všech průkopnických činů. Pomineme-li úvodní elementární výklad zasvěcující čtenáře do základů historie loutek v Evropě, nabízí ve své hlavní části „pouze“ utříděný materiál sesbíraný při dlouholetém výzkumu bez nějaké náročnější interpretace zvolené problematiky. I to má samozřejmě svůj význam. Autorka si na začátku uložila cíl pojmenovat základy slovenského loutkářství, který naplnila. Její studie je tedy především solidním východiskem pro další badatele a zdařilou pomůckou pro základní orientaci v historii slovenského loutkářství, která dobře poslouží nejen studentům loutkářských kateder.
Kateřina Dolenská
Ida Hledíková-Polívková: Komedianti – kočovníci – bábkari
Divadelný ústav a VŠMU Bratislava, 2006
Orientační cena: 250 Kč
Loutkář 6/2007, s. 247.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS