Krofta, Josef: Kirschner

Osmdesát není tolik, aby si pětašedesátník nevzpomněl. Těžší je vybrat. Tím spíš, že i když těch setkání s Milošem nebylo mnoho, každé stálo za to. Na konci studia loutkárny mi profesor Erik Kolár domluvil jako „bonus“ angažmá u Spejblů. Zdvořile jsem tenkrát odmítl a odešel „loutkovat“ do Českých Budějovic a posléze do DRAKu. Můj pan profesor to nesl dost těžce. Jak na moji troufalost tenkrát reagoval pan ředitel Kirschner, jsem raději ani nezjišťoval. O to větší bylo moje překvapení, když mě o pár let později nabídnul režii zahraničního programu a vzal mě s sebou do Japonska. Byl to nesnesitelně dlouhý zájezd. Projektor, který jsem si jako režisér do inscenace vymyslel, ale tady ho musel i obsluhovat, jsem začal záhy nenávidět. Když jsem při každém představení viděl v portálu Mistra, jak u mikrofonu „na živo“ a navíc v japonštině znovu a znovu bojuje o přízeň publika, tak jsem se zastyděl a mou nenávist k projektorům vystřídala pokora. O řadu let později jsem zemi vycházejícího slunce navštívil s česko-japonským shakespearovským projektem Mor na ty vaše rody. Každý věděl, kdo je Kirschner, protože měl doma LP desku se Spejblem a Hurvínkem v japonštině.

Loutkář 2/2007, s. 73.