V nakladatelství Arbor vitae vyšla před Vánoci kniha autorů Marie a Pavla Jiráskových Loutka a moderna věnovaná historii scénografie loutkového divadla, která přináší osobitý pohled na českou loutkářskou kulturu mezi lety 1900–1950. Její autoři zaostřili svou pozornost na české avantgardní a modernistické umělce, kteří se během první poloviny dvacátého století odpoutali od tradice české řezbované marionety i tradičních dekorací a učinili z loutkového divadla prostředí svých uměleckých experimentů.
Kniha Loutka a moderna (vizualita českého loutkového rodinného divadla, spolkového divadla a uměleckých scén v první polovině dvacátého století jako osobitý odraz avantgardních a modernistických snah českých výtvarných umělců) sleduje sepětí autorů – návrhářů, řezbářů, malířů a scénografů – s vývojem avantgardních a modernistických snah v evropském umění. Loutka, scéna a s nimi konstrukce se nejvíce v meziválečných letech staly prostředím avantgardních a modernistických výbojů předních českých výtvarníků nejrůznějších stylů a směrů. V knize se stáváme svědky proměny loutkového jeviště od historismu, secesních a symbolických snah, přes impresionistické a expresionistické výboje, kubismus či architektonické art deco až po tvarově fundamentální barevně rozjásaný funkcionalismus či nablýskanou revuální stylizaci.
Loutkářská vizualita je v publikaci chápána velmi široce a zároveň komplexně, neboť vynikající počiny nebyly omezeny jen na tehdejší umělecké loutkové divadelní scény či rodící se loutkový film, ale probíhaly ve všech vrstvách loutkového divadla, přes spolkové scény, rodinné divadlo až po produkci určenou výhradně dětem a oscilující mezi loutkou a hračkou.
Kniha se zabývá dobou, kdy došlo k ohromnému rozšíření loutkového divadla i do malých měst v počtu několika tisíc scén s mnoha tisíci inscenacemi ročně a jejich pravidelný provoz s repertoárem zaměřeným na dětské publikum přilákal k loutkám opakovaně několik generací dětí. Ty, bytostně loutkovou poetikou zasaženy, vstupovaly postupně jako dospělí na uměleckou scénu v letech čtyřicátých a v poválečném období, aby věnovali svoje umělecké úsilí loutkovému divadlu i nově etablovanému loutkovému filmu. Vynikající kultivace oboru pak z těchto kořenů čerpala prakticky až do závěru dvacátého století.
Znamenitou předností knihy je 750 obrazových dokumentů určených artefaktů, zahrnujících dobové fotografie loutkových představení, scénické, kostýmní a loutkové návrhy, fotografie loutek, plakáty, programy, ilustrace, ex libris, karikatury i celý vizuální styl loutkářských časopisů a zejména kolekci nových barevných fotografií, která představuje unikáty z podstatných českých veřejných a soukromých sbírek loutkářských památek.
Odborná čtyřistapadesátistránková publikace doplněná výběrovým obrazovým doprovodem se tak může stát přehledným a systematickým průvodcem loutkářskou scénografií první poloviny dvacátého století a současně atraktivní obrazovou knihou pro milovníky umění.
Slavnostní křest knihy se uskuteční 14. 12. v Galerii Smečky.
-paj-, 17. 1. 2012
1. 1. 2026 – 31. 12. 2026
Rok loutkového divadla
10. 6. 2026 – 14. 6. 2026
36. Skupova Plzeň
30. 6. 2026 – 6. 7. 2026
75. loutkářská Chrudim
Tomáš Dvořák (1. 6. 1956)
Zuzana Štancelová (1. 6. 1966)
Anděla Čisáriková (3. 6. 1941)
Zdeněk Peřina (3. 6. 1946 – 1. 11. 2015)
Martina Maurič Lazar (6. 6. 1971)
Jan Schmid (14. 6. 1936)
Zdeněk Chromý (18. 6. 1941)
Jan Vodňanský (19. 6. 1941 – 10. 3. 2021)
Ivana Tomaierová (19. 6. 1956)
Zdena Wachtlová (19. 6. 1956)
Jan Polívka (25. 6. 1941)
Kristýna Beranová Maděričová (21. 9. 1970 – 18. 6. 2016)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS